Když si holky vyrazí

 

   Opravdu nevím, jestli vůbec někoho bude zajímat, jak si holky středního věku užívají sobotu, ale na Běhyho výzvu, abych přispěla článkem o našich lezeckých pokusech, jsem to přeci jen zkusila.

   Naši výpravu jsme nasměrovaly do Kácova a podobala se malému dobrodružství proto, že jsme já (Jitka Lukešová, lezoucí od loňského dubna) a Šárka (Šárka Königsmarková, lezoucí od dubna letošního) vážně ještě začátečnice a vydaly jsme se do pro nás neznámého terénu s obavami, jestli vůbec dokážeme na místních skalách pokořit nějakou cestu.

   Dostat se ke skalám nebylo jen tak, protože jsme musely porubat přes cestu ležící strom, abychom projely. Naštěstí sebou Šárka vozí i sekeru a já s ní umím zase celkem slušně zacházet, takže nám to šlo. Tím jsme ale uvolnily cestu i pro další lezoucí nadšence, což by nevadilo, kdyby nepřijel i zájezd „blbejch“ pražáků – takový „machry“ jsme už fakt dlouho neviděly. Náš první dojem nebyl valný. Když jsme se porozhlédly, měly jsme dost rozpačitou náladu. Zřejmě jsme rozmazlené z Pašinky a Malešova, kde jsou skály super přístupné a tady kromě Andrejky a Stěny lajdáků, které byly přístupné alespoň trochu, jsme se prodíraly kopcovitým terénem neskutečným roštím a lebedou.

   Nakonec jsme se do toho přeci jen pustily. Vytáhla jsem první cestu na Stěně lajdáků, nic těžkého – nějaká pětička/šestička, Šárka mě následovala a mezi tím dorazila Jana (Jana Jeřábková, která se do té doby dotkla skály dvakrát) – prostě povedená partička. Pár cest v tomhle duchu jsme vylezly odměněny nádherným výhledem na údolí Sázavy. Nabuzena svými snadnými výstupy jsem si chtěla zkusit něco těžšího do převýsku, ale protože se fakt nedaly poslouchat ty „pražský“ keci, přemístily jsme se na Andrejku. Tam jsme si to doopravdy užily. Jana nás sice po chvíli opustila, přeci jen nemá ještě moc zkušeností, ale má snahu to dohnat, je bojovnice. Myslím, že obtížnost byla adekvátní našim schopnostem – prima šestičky, prima lezba. Šárka chválila mě a já Šárku, jelikož je čím dál lepší. A protože nejsme žádné přebornice, prosím o trochu shovívavosti, lezeme na pohodu a ta se dostavila.

   Počáteční dojem opravuji na KRÁSNĚ STRÁVENÝ DEN a na další návštěvníky kácovského kraje apeluji: zajeďte sem a nenechte se odradit na první pohled nevlídností okolí. Stojí to za to. S pozdravem JITKA 13.8.2006